| Úvod | Kontakt |
Databáze výrobců
Untitled Document Databáze
Kalendárium
Kalendář
Vyhledávání
lidová řemesla
Dánsko

Švýcarsko - historie

Adresář organizací
ELUAR

HEIMATWERK : AKTUELL + TRADITIONELL

Pod tímto hlavním sloganem Švýcarské organizace pro lidové umění a umělecké řemeslo se konala výstava "Tradiční a moderní švýcarská umělecká řemesla" ve výstavní síni Slovenského národního muzea na Bratislavském hradě. Výstavu uspořádaly organizace Schweizer Heimatwerk, Pro Helvetia, Švýcarská kulturní nadace, Koordinační komise pro prezentaci Švýcarska v zahraničí ve spolupráci s Centrem produkce lidového umění, Historickým muzeem Slovenského národního muzea v Bratislavě za finančního příspěvku ze státního kulturního fondu Pro Slovakia.

Pečlivě vybraná kolekce prací skýtá zevrubný přehled jak o tradičním umění, tak o moderním uměleckém řemesle ve Švýcarsku. Výstava zároveň slouží k prezentaci švýcarské kultury v zahraničí. Doposud tuto výstavu navštívili návštěvníci ze Spojených států amerických, Kanady, Francie, Itálie, Rakouska, Eypta, Norska a Finska.

Řemesla, ruční umělecká práce a lidové umění, národní kroje, lidové písně a tance, dialekty (které jsou ve většině oblastí Švýcarska německého původu, němčina je však hlavním cizím jazykem vyučovaným na školách) a zvyky společně vytváří švýcarskou lidovou kulturu, jsou součástí kulturního reliéfu Švýcarska.

V původně konzervativních hornatých a lesnatých oblastech centrálního Švýcarska v Appenzellském regionu, kantonech Wallis, Graubünden, Tessin a Berne jsou nejvíce zachovalá tradiční řemesla. Zahrnují především obrábění dřeva a textilií, ve městech pak převládá sklářství a výrobky z cínu a práce kovářské. V selské keramice vyniká kanton Berne.

Heimatwerk - obecně užitečná společnost bez státní podpory - byla založena obyvateli důlních oblastí coby spolupracující společnost během ekonomické krize třicátých let dvacátého století. Dnes tato organizace podporuje tradiční i současná umělecká řemesla v celé zemi prostřednictvím jejích dvaceti obchodů, pravidelných výstav, vlastního čtvrtletně vydávaného žurnálu, školy pro řemeslnictví, umělecké řemeslnictví a lidové umění, soutěží, atd. Organizace v budoucnu plánuje zavést stipendia pro umělecké řemeslníky.

Kulturní reliéf Švýcarska

Všechny národy jsou zásadně ovlivněny přírodním reliéfem, ve kterém žijí. Prostřednictvím mozku a rukou člověka se utvoří i reliéf kulturní. Člověk a reliéf spolu žijí v symbióze, což je jednota získaná značným úsilím. Příroda - laviny a horské smrště - mohou být nepřítelem člověka. Ale člověk také může jednat v nesouladu se zákony Přírody a ničit ji svým přílišným využíváním, plýtváním a znečišťováním. Harmonie člověka a přírody, reliéfu přírodního i kulturního je zajisté cíl, který za toto úsilí stojí.

Typy reliéfu a klimatu

Naše země - a tím pádem i kultura jejích obyvatel - je tvořena čtyřmi typy reliéfu a klimatu. Klima se různí od subtropického tepla v jižním Švýcarsku a kantonu Valais až k arkticky mrazivým šestikilometrovým zasněženým vrcholkům Švýcarských Alp. Za nádhernou horskou oblastí, jejíž nejvyšší štíty se sněhem třpytí po celý rok, leží omezený region jižního Švýcarska, kde se daří palmám i fíkovníkům a který sahá až k úrodné nížině Po. Řídce osídlený alpský region se v průběhu především devatenáctého století otevřel turistům. V tomto regionu se k všeobecné radosti dobře zachovala populární lidová kultura, kterou jedna generace předávala následující.

Větší část ze šestimilionové populace Švýcarů žije v průmyslové střední části. Nová společnost vytvořila svou vlastní moderní lidovou kulturu a nové tradice.

Vlnící se hřbet Jura se svými smrkovými stráněmi se táhne paralelně podél Alp a střední oblasti od Basileje na severovýchodu až k Ženevě na jihovýchodě vytváří hranici Švýcarska a Francie.

Švýcarsko - Federace s 23 kantony

Confederation Helvetica, stará švýcarská korporace vznikla z první Asociace původních kantonů (prakantonů) na jezeře Vierwaldstätter (Uri, Schwyz a Unterwalden), které se oddělily od habsburské říše v roce 1291. Švýcarský národní hrdina Vilém Tell údajně šípem zastřelil guvernéra, který lid utlačoval a přinesl komunitě svobodu. Vznik současné formy federativního státu se datuje k roku 1848.

Švýcarsko je uzavřeno hranicemi, které měří zhruba 1900 km a oddělují zemi od Francie, Německa, Lichtensteinska, Rakouska a Itálie. Obyvatelé hovoří čtyřmi jazyky mají čtyři různé kultury: 70 % vnitrozemské populace mluví německy (východní, střední s severní Švýcarsko), 20 % francouzsky (západní a jihozápadní Švýcarsko), 9 % italsky (Tessin) a 1 % rhétorománsky (různé oblasti Graubündenu). Všechny tyto jazyky jsou ústavně uznány jako národní a oficiální jazyky země.

Švýcarsko se vyvíjelo od země agrární k dnešní podobě země průmyslu a služeb. Výroba probíhá pouze na čtvrtině území. Zbytek, tj 30 000 km čtverečných představují lesy, kopce a jezera. V současnosti zemědělství zaměstnává pouhá čtyři procenta populace. To zajišťuje výrobu přibližně poloviny potravin země. Obyvatelé regionů, kde převládá zemědělství si jsou vědomi hodnoty jejich tradic. Takže právě v těchto oblastech se v rozšířené míře zachovaly zvyky a umělecká řemesla.

Tradiční keramické předměty

V kantonu Berne se můžeme shledat s vynikající rustikální keramikou s květinovými, zvířecími a antromorfickými dekoracemi.

Již více než 200 let se tu vyrábí hrnky, džbány, talíře, misky , a Rösti talíře, které se zdobí tradičním způsobem barvícím "rohem". Řemeslníci, patřící do Bernské mistrovské asociace hrnčířů, byli vyučeni na Škole aplikovaného umění. Každá rodina má své vlastní specifické dekorativní prvky - květinové kompozice, prostorové designy či figury, které jedna generace předává další. Ale čas od času se zavádí i inovace, a to v tradičním chápání tvarů a barev.

Ve Švýcarsku jsou tři speciální hrnčířské školy: většina hrnčířů, kteří se především věnují výrobě tradicí keramiky se vyučí v Bernu. Ze škol ve Vevey a Ženevě (ve francouzsky hovořící části Švýcarska) vychází moderní švýcarští keramici, kteří se těší dobrému jménu po celé Evropě.

Moderní keramika a textilie

Nejvýznamnějšími středisky výroby keramiky ve Švýcarsku jsou kantony francouzsky hovořící části Švýcarska, Ženeva a Vaud. Pověst moderní švýcarské keramiky ve světě zajistila především taková jména jako Edouard Chappalaz, Jean-Claude De Crousaz, Philippe Lambercy a Jacques Kaufmann.

Po několik desetiletí odvádí švýcarští řemeslníci vynikající práci i v uměleckých textiliích. Na škole vyšívání se vyučili mistři jako Lissy Funk, nejstarší z tvůrců švýcarských uměleckých textilií, a mnoho dalších řemeslníků v různých odvětvích zpracování textilu, kteří se dnes těší mezinárodnímu uznání.

Tkaní, vyšívání a tvorba krajek

Tradiční práce s textilem byla od nepaměti doménou žen.

Na tkalcovských stavech v rozličných částech Švýcarska vznikají nádherné užitkové a ozdobné tkaniny s národními vzory. Příkladem je typické tkaní Hasli s červeným vzorem na světlém pozadí. V malých tkalcovských dílnách v Graubündenu, Ticinu, Centrálním Švýcarsku a Curyšské Vysočině vznikají kromě domácích textilií i oděvní látky všech možných typů.

Po několik staletí přežívají především křížkové vyšívání a needle-painting (malovaná výšivka pro lokální kroje); tuto techniku používají i v několika klášterech. Delikátní krajky se užitím starodávných vzorů vyrábí v Lauterbrunnenském údolí kantonu Berne, v distriktu Gruyéres a v kantonu Neuchatel.

V současnosti zažívá tato ruční textilní práce ve Švýcarsku velký návrat. Ručně zhotovené předměty jsou cennější než kdykoli předtím, ale pochopitelně nejsou nijak zvlášť levné.

Dřevěné masky

Masky a převleky existovaly od té doby, co je člověk na zemi. Z různých důvodů se lidé ukrývají do různých jiných osobností.

V Evropě mají dřevěné masky tradici již po několik generaci, obzvláště v lesnatých alpských regionech.

Typickými regiony tvůrců masek ve Švýcarsku jsou střední Švýcarsko (Obwalden), oblast Sargans (masky od Hugo Reichlina, Flums, St. Gallen) a údolí Lötschen v kantonu Valais s jejich primitivními strašidelnými "Roitschäggeten").

Broušené sklo

V sedmnáctém a osmnáctém století se prosperující měšťané malých švýcarských měst pyšnili svými broušenými džbány, vázami, talíři a miskami.

Pouze to nejkrásnější sklo bylo dost dobré na jedinečná vína přivezená domů z únavných cest na vojenskou službu na jih. Tradiční jsou barevná a broušená skla, která zdobila radnice a další veřejné budovy. Mladí švýcarští řemeslníci této tradici dostávají. Krušně vytváří své vlastní nové a originální sklo založené na vlastních designech.

Švýcarské regionální kroje

Regionální kroje se dnes ve Švýcarsku nosí víc než kdykoli předtím. Každý kanton, každá oblast a často i každá jednotlivá obec má svůj vlastní každodenní, nedělní nebo slavnostní kroj, který se buď zdědil nebo nově vytvořil na základě starodávných vzorů.

Ručně tkané látky na šaty, vyšívané kamizoly, a blúzy, děděné po několik generací, speciální slaměné klobouky a bohatě zdobené slavnostní klobouky, krajky a šátky přes ramena, ručně potištěné vlněné a hedvábné zástěry, jsou pýchou každé ženy, která kroj nosí. Jódleři, vlajkonoši a trubači na roh nosí tradiční mužské kroje.

Padesát tisíc švýcarských mužů a žen vlastní tyto regionální kroje, jichž existuje přes 500 různých typů. Nosí je při slavnostních příležitostech či zvláštních událostech.

Bernské filigránské klenoty, jehlice do vlasů z Nidwaldenu, lucernské "Deli" s motivem kříže jsou příklady tvorby mistrů stříbrnických.

Appenzell a Gruyére - alpská pastýřská kultura

Střední Švýcarsko bylo kdysi zcela zemědělskou oblastí. V předalpských oblastech, skutečně pastýřských regionech, se chovaly čtyři typy dobytka a tak je tomu i dodnes: v regionu Alpstein (Appenzell a Toggenburg) jsou předmětem řemesla a lidového umění dobytčata. Pastýři a umělečtí truhláři, stříbrníci a sedláři používají náměty krav, pastýřů, mléka a sýra v nespočetně mnoha variacích: ornamenty krojů, sady k připnutí na opasek, formy na máslo či perník, hračky a tzv. urnäschské "Chlausen", které v miniaturách reflektují alpský život.

Podobná tradice existuje také v úrodné kopcovité oblasti regionu Gruyéres kantonu Fribourg. Gruyérské farmy i domovy zdobí velkoplošná zobrazení výstupu dobytka na vysoko položené pastviny, známá jako "Poya". Krásné ručně vyřezávané moždíře jsou pýchou lokálních alpských pastýřů, tzv. Armailliů. Jako v Appenzellu věnují lokální řemeslníci zvláštní pozornost výzdobě obojků s rolničkami, které nosí vůdčí kráva při slavnostním výstupu na vysoko položené pastviny.

Ticino - koše a měděné předměty. Vlna a mramor

V často neproduktivních horských oblastech jižního Švýcarska Ticinu a italsky hovořícím údolí Graubündenu se neustále používají starodávné dialekty. Obyvatelé si často sami zpracovávají vlastní vlnu, barví ji přírodními barvivy a pletou ji či tkají. Vyplétači židlí a košů pracují tak, jak tomu bylo vždy: vyrábí předměty každodenního užitku. Kováři, pracující s mědí, ručně vyrábí pánve a další nářadí, které se používá jako tradiční kulinářské náčiní v Ticinské "rustici", kamenných selských domovech s žulovými střechami. Nyní se však mnoho těchto "rustici" přebudovalo na ubytování turistů nebo ubytování pro důchodce.

V Ticinu se stále pracuje s mramorem. Načervenalý mramor se používá k hotovení obrub a výzdobě zdí. V současnosti je těchto uměleckých řemeslníků, kteří jsou mistři techniky vyřezávání mramoru do rozličných forem talířů, podnosů a sklenic, pouze hrstka.

Práce se dřevem - řezbářství, dřevěné nádoby (coopery)

Dřevo vhodné k uměleckému zpracování se v bohatě zalesněných oblastech Švýcarska vyskytuje ve zvýšené míře. Krásně zdobené a dekorativní předměty slouží k užitku jednoduše a mnoha způsoby. Během zimních měsíců pozastavil sníh práci na polích. Sedláci tak měli čas provádět drobné opravy svých příbytků a vlastnili nářadí, kterým vyráběli hračky pro své děti.

Typickými švýcarskými dřevozpracovatelskými regiony jsou hornaté oblasti kantonu Bern a Graubünden a celé střední Švýcarsko.

Světově nejproslulejší řezbáři pochází z regionu Brienz. Zde se také nachází jediná specializovaná řezbářská škola v celém Švýcarsku. Doposud se upřednostňovaly ručně vyřezávané figuríny do Betlémů a rozličná malá zvířátka, která se prodávají v obchodech Heimatwerku.¨ Dřevěné předměty jsou často různě zdobeny "uzlováním" nebo malováním. Dobře známé jsou vyřezávané formy na pečivo z regionu Appenzell (na Biber - plochý dort s mandlovou náplní) a Zurichu (na Tirggel - medovník).

V současnosti se vyrábí krabice z loubků v různých velikostech a tvarech v kantonu Bern. Slouží k odkládání různých malých drobností, ale rovněž jako svatební dárky. Jsou často nádherně malovány podle účelu, kterému mají sloužit.

V minulosti byly obvykle džbány na mléko výhradně ze světlého dřeva technikou coopery, takže se tito výrobci nazývají tzv. coopery. V současnosti se s nimi můžeme setkat v regionu Appenzell a kantonu Bern.

V současnosti se mezi obyvateli jako součást bytového zařízení měst těší velké oblibě selský - maloměstský nábytek, který býval v kantonu Appenzell bohatě malovaný. Dobře známý je i nábytek z cedro-jehličnanového dřeva z kantonu Graubünden.

Ambros Eberle