Estonko

Estonská unie ručních prací

Je mou velkou ctí Vám předat vřelé pozdravy od Estonské unie ručních prací všem členům Kongresu. Ze všeho nejdříve bych rád poděkoval gener. sekret. Finské unie ručních prací paní Markettě Luutonenové, která nás spojila s Evropskou federací a pak gener.sekret. Martinovi Stüssimu, který nás v průběhu posledního půl roku poštou informoval o cílech a aktivitách federace.

V prezentaci našeho státu v různých evropských a světových organizacích jsme nováčci. Ale jsme vděční za podporu našich aktivit ze strany silných a vitálních organizací skandinávských zemí a dalších evropských přátel. Náš nově založený stát je znovu-uznaný teprve tři roky po padesátileté periodě okupace. Estonsko je malá země, ale svou rozlohou je větší než Holandsko či Švýcarsko. Má asi jeden a půl milionu obyvatel, z čehož Estonci tvoří asi jeden milion. Patříme mezi nejmenší národy, které disponují vyšším vzděláním v národním jazyce. Našimi příbuznými národy jsou Finové a Maďaři: naše jazyky patří do stejné rodiny a mají podobné kořeny. Hlavním městem Estonska je Talin, historické hanzovní město ze středověku.

Představuji unii ručních prací, která byla znovuzaložena v roce 1992. Během nezávislé Estonské republiky před druhou světovou válkou fungovala naše unie od roku 1927 do roku 1940 díky povinnému uzavření ze strany sovětských autorit. Toho času byla naše unie členem Skandinávské unie ručních prací, která měla kontakty s Evropskou unií té doby. Samozřejmě, že národní tradice ručních prací přežila i všechna léta okupace, ale pod vedením autorit. V současnosti to podléhá dobrovolné činnosti. Naše unie představuje součást těchto bývalých unií, která se v posledních letech v Estonsku znovu zrodila.

Hlavním cílem naší unie je zachovat národní tradici ručních prací a její obnovení. Samozřejmě, že nezavrhujeme i nové, s čím umění ručních prací přišlo. V naší unii jsou zastoupeny tři hlavní větve aktivit. Za prvé – společné aktivity členů unie, za druhé – výuka prostřednictvím kurzů a konzultací a za třetí výstavy a výměnný obchod.

Do této doby jsme nedostávali žádnou pravidelnou finanční podporu od státu nebo místních samospráv.

Naše aktivity schvaluje Ministerstvo školství a kultury a obdrželi jsme ojedinělé granty. Ale jsme optimističtí a doufáme, že jakmile se ekonomická situace našeho státu zlepší, projeví se to i v oficiální podpoře lidového umění.

Naše unie má v současnosti více než čtyři sta členů, a to především z Talinu a jeho okolí. Ale nyní se k nám hlásí spousta nových členů a zájem o naše aktivity vzrůstá v celém Estonsku. Členové naší organizace jsou řemeslníci, dále pak etnografové a sociální vědci, jejichž zájmy se soustředí na estonskou kulturu. Přirozeně spolupracujeme s Estonským národním muzeem a Skanzenem lidového umění a řadou dalších organizacích zabývajících se lidovým uměním. Výrazným bodem naší unie byla účast na Hanzovních dnech v Talinu, tradičních Dnech starého města Talinu a dále pak vánoční a velikonoční výstavy ručních prací členů na městské radnici Talinu.

Až doposud se výukové kurzy a semináře organizovaly pouze pro členy naší společnosti. Mezi naše sny do budoucnosti patří škola založená na etnografii s praktickou výukou tradičních i moderních ručních prací. Sledujeme vzor populárních škol ve Skandinávii.

Prodej zboží lidového umění se zatím odehrával pouze na výstavních trzích, ale nyní máme v Talinu dva obchody na Starém městě. Druhý je přitom zbrusu nový, byl otevřen teprve před dvaceti dny. Mám velký zájem o organizaci obchodu i tady v Maďarsku a mám pocit, že se od našich kolegů máme mnoho co učit.

Zatím jsme ještě nezaložili vlastní periodickou publikaci. Ale máme dobré vztahy s některými ženskými a rodinnými časopisy, které jsou vůči našim příspěvkům vstřícné a otevřené. Zájem o naši unii rovněž podnítilo vysílání estonské televize a rádia.

Takže jsme vyvíjející se organizace v rozvojové zemi, která se snaží nalézt si vlastní cestu a bojuje o přežití.

Komentář k estonskému lidovému umění prezentovaný během přednášky:

  1. Textilie. V estonském lidovém textilním umění byla vždy pestrost a radost z barev. Dečky hotovené na tkalcovských strojích jsou velmi dekorativní a především pruhované. V různých částech Estonska se používají různé techniky. Do dnešní doby jsou velmi populární vyšívané květinové vzory na kobercích z ostrova Muhu a východního Estonska.
  2. Pletené zboží. Nemůžeme s určitostí říci, kdy se naši předkové stali mistři v umění pletení, ale pletené zboží se objevilo již v nálezech ze sedmnáctého století. V estonském umění jsou obvyklé především pletené svetry, svršky, ponožky a rukavice. Naši předkové nenosili rukavice pouze k tomu, aby si zahřáli ruce. Ve starodávné době v obyčejích a zvycích naší kultury hráli z objektů lidového umění snad největší roli. Lidé věřili, že rukavice svého majitele ochrání od zlých lidí a všech druhů neštěstí. Rovněž byly důležitou součástí námluv a svatebních ceremonií. A tento respekt k rukavicím se zachoval až dodnes. Zvláštní skupinu estonského pleteného zboží tvoří vlněné šály z přímořského letoviska Haapsalu, známé po celé republice jako haapsalské šály. Jsou velmi vzdušné a jemné, takže šála obvyklé velikosti se dá protáhnout obyčejným svatebním prstenem.
  3. Národní kroje. Estonské národní kroje jsou důležitou součástí našich národních slavností a motivy národních krojů se často užívají v každodenním oblékání. Ale jako běžné oblečení se národní kroje nepoužívají takřka vůbec. Jediným příkladem je malý ostrov Kihnu.

Kromě těchto příkladů moderního umění ručních řemesel založených na tradicích lidové kultury, které jste mohli vidět na snímcích, je hodně rozšířená také práce se dřevem, kovářství a další práce s kovy, a to především u mužů, stejně jako mezi muži i ženami populární keramika a práce s kůžemi. Nyní bych rád věnoval pozornost kompozicím vytvořeným Aino Pajupuu. Ta již od roku 1978 popularizuje estonské etnografické dekorace pokojů a má unikátní školu květinových dekorací. Autorčiným záměrem je vytvořit celou kompozici z rostlin jednoho a též druhu.

Mimo ručních řemesel založených na národních tradicích považuje naše unie za důležité slavit významné dny estonského lidového kalendáře. Červeně značené dny estonského lidového kalendáře již tradičně označují konec periody určitého typu práce a znamenají pár dní volna před další periodou práce na poli či v lese. Nejdůležitějšími z nich jsou přitom svátky uprostřed léta a uprostřed zimy – Vánoce a Jaanpäev (Svatojánský den). Tento den se slaví jako svátek letního slunovratu. Je to nejdelší den a nejkratší noci Estonsku, kde jdou ruku v ruce půlnoc a svítání. Napříč celým Estonskem lze sledovat spoustu velkých či malých ohňů, kolem nichž se shromažďují lidé, aby oslavili nejkratší noc roku.

Bereme jako samozřejmost, že národní ruční práce, lidové písně a tance vystupují jako jednotný celek. V pobaltských státech to lze nejvíce poznat během folklorních festivalů „Baltica“. Další festival se bude konat příští rok v Talinu a naše unie zamýšlí prezentaci nové výstavy národních ručních prací, která bude zahrnovat všechny hlavní typy ručního řemesla.

Folklorní festivaly jsou schopny zasáhnout duši a mysl každého Estonce, a předpokládám, že je tomu tak všude, a že festivaly národních písní jsou pro Estonce od roku 1869 silou sdružující celý národ. Proto nazýváme revoluci osvobození od sovětské okupace „zpívající revolucí“. Rád bych své vystoupení zakončil videoklipem z festivalu písní z roku 1990, kde můžete sledovat barevný průvod našich nádherných národních krojů. Na festivalech písní vystupuje obrovský chór dvaceti tisíc zpěváků a setkává se tu umění textilní ale i šperkařské. Na festivalech se obvykle setká ohromný dav, často více než dvě stě tisíc lidí na místě, což znamená, že je přítomen asi každé pátý Estonec.

Estonská unie ručních prací

Perspektivní projekty

  1. Populární škola: různé kurzy trvající od dvou týdnů do šesti měsíců. základní předměty – estonská národní kultura a etnografie praktická školní výuka praktická výuka od zručných řemeslníků přímo na místě Centrum ručních prací na škole- poradenská činnost určená zájemcům o národní umění ručního řemeslnictví a permanentní exhibice nejlepších exemplářů estonského lidového umění.
  2. Databáze: soubor dat ohledně řemeslníků různých typů řemesel s fotografiemi svých prací.
  3. Elaborace vzorků suvenýrů představující Estonsko ve světě prostřednictvím spolupráce etnografů a řemeslníků.

Důležité informace:

  1. Jméno společnosti: Eesti Kodutööstuse Endendamise Keskselts Estonian Handicraft Union
  2. Adresa: Raua 4-17j, Tallinn, EE0001
  3. Telefon a fax: (372 2) 423 692, Fax: (172 2) 442 296
  4. Kontaktní osoba: Liivi Soova
  5. Cíl organizace: Nezisková organizace, která podporuje estonské tradiční a moderní ruční řemesla. Spojuje etnografy a sociology s řemeslníky.
  6. Struktura organizace: na národní úrovni: představenstvo unie, na regionální úrovni: lokální organizace. Přidružení členové: umělecká studia, řemeslnické společnosti.
  7. Obchody: 2 obchody v Talinu
  8. Centrum pro vzdělávání: výukové kurzy v oboru řemesel a umění
  9. Publikace: Zvláštní stránky v časopisech „Maakodu“ (Domov na venkově) a „Kodukiri“ (Magazín Domov)
  10. Přijatá vládní podpora: ojedinělé granty